face.jpg
Uvítám jakékoli vaše komentáře pod články. Pokud by měl někdo zájem probrat se mnou moje povídky podrobněji a nebojí se spoilerů o budoucím ději, rád mu odpovím na strnadz@seznam.cz
Některé povídky ze světa Harry Pottera, které jsem napsal pro potěchu svou i ostatních. Na postavy, děj i prostředí popsané v knihách J.K. Rowlingové si nečiním žádný nárok.
Něco o mě
Povídky na pokračování:
Jednorázovky:
Plánované povídky:

Jakou povídku bych měl rozjet jako další?

Konec Harry Pottera (49 | 13%)
Odkazy:

Povídky

Cela

Ginny se pozvolna probírala z bezvědomí. Hlava jí třeštila bolestí a ona byla zcela dezorientovaná. Netušila, kde se nachází, a jen se dohadovala, jak se tam dostala. Vzpomínky na minulé události se jí sice začínaly pomalu vybavovat, ale ona stále nemohla pochopit, co se jí vlastně stalo.
Všechno začalo zhruba před měsícem. Zrovna se chystala na svoje předposlední bradavické prázdniny, ale tentokrát nebyla z této vyhlídky příliš nadšená. Chyběl jí Harry. Harry, se kterým se do sebe minulý rok beznadějně zamilovali. Harry, na kterého myslela dnem i nocí. Harry, který vyplnil prázdné místo v jejím srdci po boku její rodiny. A zrovna tento Harry došel v okamžiku, kdy oba byli naprosto šťastní a těšili se z každičké chviličky v přítomnosti toho druhého, k nepochopitelnému rozhodnutí, že to všechno hodí za hlavu a vydá se se svými přáteli hledat a zničit viteály Lorda Voldemorta. A to nebylo ještě to nejhorší. Jakousi zvrácenou logikou ji odmítl vzít s sebou, údajně ji nechtěl vystavovat nebezpečí a útrapám tohoto putování. Copak nechápal, že odloučení od něj je pro ni největším utrpením, kterému se nevyrovnají ani všechny Cruciaty Pána zla? Marně ho přesvědčovala, že se žádného nebezpečí po jeho boku nebojí a že jedna hůlka navíc se jim bude bezpochyby hodit. Marně ho přesvědčovala, že jako jeho přítelkyně nebude před Voldemortem ani v Bradavicích v bezpečí. Ne. Ten zpropadený idiot jí jen pořád opakoval jen, že ji chce chránit, a že se znovu uvidí, až zničí všechny Voldemortovy viteály. Jednoho dne na začátku prázdnin se pak Harry prostě sebral a spolu s jejím bratrem a Hermionou zmizeli neznámo kam. Nechal jí jenom dopis na rozloučenou, kde se jí omluvil, znovu zopakoval všechny své argumenty, že neměl to srdce ji vystavovat nebezpečí a vzít ji s sebou a zakončil ho tím, že doufá, že to všechno pochopí a odpustí mu. Měl v ten okamžik štěstí, že už byl pryč, protože jinak by si mohl Voldemort vzít dovolenou, protože Ginny na Harryho dostala takový vztek, že by veškerou práci s jeho likvidací obstarala sama a holýma rukama.
Ginny z její deprese vytrhl až dopis od bratra Charlieho, který ji zval na dva týdny k sobě do Rumunska, kde pracoval v dračí rezervaci. Jakákoli změna oproti Doupěti, kde jí všechno na každém kroku připomínalo Harryho, jí připadala jako dobrý nápad, jak přijít na jiné myšlenky a tak mnoho neváhala, sbalila si své věci a po rozloučení s rodiči se pomocí přenášedla přenesla do malého srubu vysoko v horách nedaleko dračí rezervace. Charlie už na ni čekal, ukázal jí její pokoj a provedl ji po vesničce, kde žili krotitelé draků. Všichni žili v malých chatkách roztroušených po úbočí hory. Neměli k sobě daleko a mohli se snadno navštěvovat a zároveň měl každý dostatek soukromí. Zhruba uprostřed pak byla větší chatka, která sloužila jako společenská místnost, kde se po večerech scházeli ti, kteří toužili po zábavě s ostatními.
Ze začátku vše probíhalo podle očekávání. Draci byli naprosto fantastická zvířata. Vznešená, hrdá, inteligentní, ale také nebezpečná a nevypočitatelná. Ve společnosti bratra a ostatních ošetřovatelů nebyla o zábavu nouze. Většině bylo jen okolo 25 let a Ginny mezi ně skvěle zapadla. Přes den většinou doprovázela svého bratra k drakům, nebo když si vzal bratr volno, podnikali spolu výlety po okolí, kde obdivovala divokou horskou přírodu. Odpoledne pak často spolu s ostatními hráli famfrpál a po večerech se scházeli ve společenské chatce ve vesnici, kde se zpívalo, vyprávěly se příběhy a hrály se různé společenské hry. Starší ošetřovatelé se často zapojovali do zábavy mladých a všichni si společné večery náramně užívali. Ginny se začínala dostávat ze své ulity, a i když ji stesk po Harrym stále neopouštěl, nové dojmy otupily jeho nejhorší hroty. Byl zde stále, ale už nebyl tak palčivý jako za osamělých večerů v Doupěti.
Jediné, co Ginny trochu znepokojovalo, byl jeden ze starších ošetřovatelů jménem Dimitri Radulescu. Byl to zamlklý, bledý muž neurčitého věku mezi třicítkou a čtyřicítkou, který se stranil všech zábav a osamoceně sedával v nejtemnějším koutě. Ginny ho však několikrát přistihla, že ji odtud sleduje pohledy, které ji znepokojovaly. Několikrát se zeptala svého bratra, co je ten podivný chlapík zač, ale dostalo jí vždy stejné odpovědi. Je to jen jeden z místních, který je po odborné stránce vynikající a spolehlivý, ale jinak je zamlklý a ostatních se straní. Ginny se nemá čeho bát.
Dva týdny uplynuly jako voda a nastal čas návratu. Charlie jí podal přenášedlo, tentokrát ve formě prázdné lahvičky, rozloučil se s ní, a v okamžiku, kdy ho aktivoval, se s ní roztočil celý svět. Ginny ztratila vědomí a probrala se až v této podzemní kobce.
Když se Ginny trochu vzpamatovala, Začala zkoumat své vězení. Byla to holá místnost asi 4 x 4 metry s velmi vysokým stropem. Světlo se tam dostávalo uzoučkým zamřížovaným okénkem až těsně pod stropem ve výši dobrých čtyř metrů. Jinak byla místnost zcela holá bez jakéhokoli vybavení. V jedné stěně byla masivní dvířka pobitá železem, která však byla zamčená a zajištěná zvenčí závorou. Ginny začala pátrat po své hůlce, ale ke svému zděšení zjistila, že ji nemůže najít. Také ostatní její zavazadla byla pryč. Zkusila vyšplhat k okénku, ale po hladké stěně neměla nejmenší šanci. Sedla si k jedné stěně a dala se do pláče.
Ginny proseděla schoulená v rohu místnosti několik hodin. Teprve po západu slunce se otevřely dveře její cely a ona spatřila v mihotavém světle pochodně svého věznitele. Neubránila se výkřiku. Mezi dveřmi stál Dimitri Radulescu, krotitel draků a kolega jejího bratra Charlieho. Tenhle Dimitri ale vypadal trochu jinak než ten zamlklý čaroděj, který tiše sedával v koutku společenské místnosti. Vypadal nějaký větší, uvolněnější a přímo z něj vyzařovala síla jeho sebevědomí. Chladně se na ni usmál a ledovým hlasem pronesl:
„Vítám tě Ginnevro Weasleyová na svém hradě, nebo bych tě měl raději oslovovat Ginny?“ a aniž by čekal na její odpověď, pokračoval, „dovol, abych se ti také patřičně představil. Jmenuji se skutečně Dimitri Radulescu, ale nejsem žádným krotitelem draků, i když jsou to naprosto fascinující tvorové. Jsem potomkem starého šlechtického rodu a již více než šest století vládnu svým poddaným v okolí tohoto hradu.“
„Více než šest století? To přece není možné!“ vykřikla Ginny.
„Neopovažuj se mě přerušovat Ginnevro! Mluv pouze, když budeš tázána,“ okřikl jí a pokračoval, „samozřejmě, že to možné je. Jsem totiž vampýr a to vampýr velmi vznešeného rodu. Má pokrevní linie sahá až k tisíciletým králům Sumeru 1. dynastie Kišské, která byla první dynastií po potopě světa, kdy vampýři vládli a lidé se jim klaněli jako bohům. Ale tohle téma teď s tebou probírat nehodlám. Není na to vhodná doba ani místo. Přišel jsem tě seznámit s tvojí situací. Na ostatní záležitosti bude ještě spousta času. Protože jsi přes svou nevychovanost poměrně bystrá, tedy na člověka, už jsi pravděpodobně zaregistrovala, že jsi vězněna v mém sídle bez možnosti uniknout,“ pronesl ironicky a pokračoval, „unesl jsem tě z jistého důvodu. S jistým znepokojením sleduji vzestup Lorda Voldemorta a z tvých rozhovorů s bratrem, kterého si mimochodem po odborné stránce velice vážím, jsem si domyslil, že jsi blízká jeho úhlavnímu soku Harry Potterovi. Hodlám tvým prostřednictvím posílit svůj vliv a zabezpečit své postavení buď tím, že tě Voldemortovi vydám nebo mu možná předám jen některé informace, které z tebe dostanu nebo konečně možná využiji tvých informací k tomu, abych ho sám zničil. V každém případě počítej s tím, že zůstaneš na mém hradě několik měsíců jako cenný host. Jak sis určitě všimla, nemáš žádnou šanci z tohoto hradu uprchnout. Celý hrad je kompletně zabezpečen velmi mocnou a starobylou magií a kromě mne a případně ještě těch, kterým to osobně povolím, se odtud nedokáže přemístit ať už kouzlem nebo přenášedlem. Tvou hůlku jsem vzal k sobě do úschovy, abys neprovedla něco nepředloženého, ale i kdybys ji měla, ochrany blokují v tomto hradě všechna větší kouzla sesílaná lidskými čaroději. Neradil bych ti ani pokoušet se o útěk v mudlovském stylu. I kdyby ses nějak dostala přes mé služebníky a stráže, k nejbližší vesnici to máš mnoho mil pralesem a nepochybuj, že budeš dostižena. Navíc si tě hodlám pojistit. Ještě než opustím tuto místnost, napiju se tvé krve.“
Ginny hrůzou vytřeštila očí a chtěla se na něj vrhnout, ale on ji zadržel jednou rukou a se smíchem pokračoval:
„Neboj se, neudělám z tebe vampýrku, alespoň pokud tedy nejsi mnohem výjimečnější, než jsem si myslel, ale tím, že budu pít tvoji krev, vznikne mezi námi pouto krve, které mi tě dovolí kdekoli nalézt a přivolat k sobě, budu tě moci ovládat daleko silněji než kouzlem Imperius, získám přístup k tvým vzpomínkám a dokonce získám část tvých schopností a magické moci. A ještě jedna věc. Na pomoc svých přátel a rodiny moc nespoléhej. Jak sis jistě domyslela, zaměnil jsem přenášedla, aby ses místo domů dostala sem, ale navíc jsem své přenášedlo očaroval tak, aby to vypadalo, že ses díky chybě tvého bratra přenesla někam doprostřed Atlantiku. Jak si dokážeš představit, tvůj bratr to nese velice těžko. Dokonce osedlal jednoho draka a vydal se tě hledat. Je to skutečně velmi dojemné a patetické.“ Upír se zasmál a začal se pomalu blížit k Ginny. „Teď už jsem ale mluvil příliš dlouho a vyschlo mi v krku. Je čas na malou přesnídávku.“
Ginny byla v první chvilku příliš šokovaná, ten bastard nejenom, že ji unesl, ale ještě vše nastražil tak, že je pro celý svět mrtvá a za její smrt nese vinu její bratr, ale když se k ní vampýr začal přibližovat, zmobilizovala své síly a snažila se mu uniknout, ale v malé, holé místnosti neměla proti bleskovým reflexům svého únosce ani nejmenší šanci. Jediným skokem byl u ní a sevřel ji v náručí. Pohlédla mu do očí a najednou ji zaplavila slabost. Podlomila se jí kolena a ona už neměla vůli se bránit. Když ucítila na krku dvě ostrá bodnutí, vzmohla se jen na pozvednutí ruky a hlesla „NE“.
To, co následovalo dál, si později jen stěží vybavovala v paměti. Pamatovala se jen na jeho hluboký pohled, kterým ji zbavoval veškeré vůle a postupně narůstající vlnu extáze, která zaplavovala celé její tělo a mysl. Ginny zatím neměla se sexem skoro žádné zkušenosti, s Harrym se zatím nedostali dál než k vzájemnému mazlení přes oblečení, ale několik orgasmů již prožila ať už při mazlení s Harrym, nebo když sama svými doteky uvolňovala večer v posteli svou nahromaděnou touhu. Pocit, který ji zaplavoval, zatímco upír vysával její krev, by se k orgasmu dal přirovnat, ale byl daleko intenzivnější, zaplavoval celé její tělo od palců na nohou po kořínky vlasů a neustále se stupňoval. Její mysl přestávala vnímat okolí a soustředila se pouze na její stupňující se extázi. Zapomínala dýchat a nedostatek kyslíku její rozkoš jenom dále stupňoval. V okamžiku, kdy si už myslela, že už to dál nemůže vydržet, se upír konečně odtáhl. Zaplavila ji vlna zklamání, toužila pokračovat, ale on jí to odepřel. Pomalu se začínala propadat do černé prázdnoty bezvědomí.
Dimitri byl šokovaný podobně. Krev téhle dívky, téměř ještě dítěte, ho rozpalovala jako oheň. Již několik století nezažil podobný pocit, že by ho životní síla z vypité krve zaplavila až nadoraz, pocit, že další doušek její krve by ho už roztrhal v gigantickém výbuchu nespoutané životní energie. Zároveň cítil, jak do něj proudí ohromná magická energie. Sám měl magické nadání, ale jeho talent nebyl nijak výjimečný, dokázal sesílat běžná kouzla, ale kromě magie krve, která je vlastní všem jeho rodu se po magické stránce s mocnými čaroději nemohl rovnat. Mocní čarodějové také byli jedněmi z mála bytostí, kterých se obával. Z množství magie, které do něj proudilo spolu s krví téhle dívky, bylo jasné, že toto děvče má magickou moc srovnatelnou s těmi nejmocnějšími čaroději, které kdy potkal. Uvědomil si, že kdyby se dostala ke své hůlce a kdyby ji dostatečně se sebou nesvázal, mohla by ho dokonce porazit. Možná by nebylo špatné změnit taktiku a dostat ji na svou stranu. Možná by dokonce stálo za to dát jí temný polibek a přivést ji do řad svého druhu. Nevytvořil žádného potomka již dobrá dvě staletí, protože za celou tu dobu nenarazil na nikoho, kdo by toho byl hoden a byl by pro jeho druh přínosem, ale tohle dítě…. Rychle zavolal služebníka a dal mu nové příkazy ohledně dalšího pobytu téhle zvláštní dívky.
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "9090"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Ahoj :) Funguje to tady pořád, nebo už jsi skončil :/ Mám ráda povídku Zelená a bílá, takze kdyby tam něco přibylo, zlobit se nebudu :D
zdravím, pořád sem chodím číst a jsem moc spokojená s literárním stylem i autora. Příběhy jsou moc zajímavé. smiley Těším se na jakékoliv pokračování povídek. Předpokládám, že autor se snaží psát jak mourovatej,ale nechce nic vydávat, dokud nemá dokončeno.Chválihodné. Třeba se jednoho krásného dne dočkáme pokračování. Každopádně díky za vše,cojiž bylo napsáno a zveřejněno.
Ahoj, budeš pokračovat? Už si připadám jako závislák, vždy když kontroluji, jestli náhodou něco nepřibylo :D Píšeš úžasné příběhy a byla by škoda je nechat bez konce.
P/rosím napiš, jestli budeš ještě pokračovat, nebo jsi nadobro skončil. Díky.
Ahoj, budeš pokračovat? Už si připadám jako závislák, vždy když kontroluji, jestli náhodou něco nepřibylo :D Píšeš úžasné příběhy a byla by škoda je nechat bez konce.
P/rosím napiš, jestli budeš ještě pokračovat, nebo jsi nadobro skončil. Díky.
Zdárek Rankl! Jedeš ještě prsty přes klávesnici? Nebo jsi se na to dočista vybodl? Byl bych velice přerád kdyby jsi se ještě někdy ukázal ve světle mého světa jakožto dobrý pisálek ;)
Škoda že nepises ale většinou se vše nedokončí takze žádný
prekvapeni
Ahoj, prosím nedělej si těžkou hlavu z pomlouvačů sami prd dokázali. Budeš pokračovat s Aristokracií noci? Zasloužila by si dokončit. Díky za odpověď a držím palce
Ahoj,
Tvé povídky jsou super a doufám, že jsi se psaním neskončil. Plánuješ pokračovat?
Napises ještě něco nebo si už skončil s psanim povídek.
Už nepis
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one