face.jpg
Uvítám jakékoli vaše komentáře pod články. Pokud by měl někdo zájem probrat se mnou moje povídky podrobněji a nebojí se spoilerů o budoucím ději, rád mu odpovím na strnadz@seznam.cz
Některé povídky ze světa Harry Pottera, které jsem napsal pro potěchu svou i ostatních. Na postavy, děj i prostředí popsané v knihách J.K. Rowlingové si nečiním žádný nárok.
Něco o mě
Povídky na pokračování:
Jednorázovky:
Plánované povídky:

Jakou povídku bych měl rozjet jako další?

Konec Harry Pottera (49 | 13%)
Odkazy:
Harry se ještě trochu vzpamatovával z toho předchozího zážitku. Během celého toho fantastického představení přímo cítil přítomnost svého kmotra, jako kdyby jeho kmotr přenesl část své duše do něj. Harry pořád cítil ve své magii něco nového, co na něj přešlo během rituálu adopce. Dohadoval se, že na něj Sirus pravděpodobně přenesl nějaké dědičné schopnosti Blacků, ale teď neměl čas zkoumat to podrobně.

Vždycky dokázal cítit svou magii i magii lidí kolem. Nikdy to nepovažoval za nijak výjimečnou schopnost, ale už od prvního okamžiku, kdy se setkal s Hagridem v opuštěné chatě na útesu, dokázal rozpoznat různé osoby podle jejich magie. Hagridovu vnímal v tónech zelené a hnědé. Byla hrubá a neukázněná, ale na něj kupodivu působila konejšivě. U Brumbálovy nebyl schopen určit barvu. Jeho magie byla nesmírně silná a zářila jako slunce v pravé poledne. Někdy bylo příjemné se v tom žáru vyhřívat, často však byla tato záře nepříjemná jako slunce za jasného zimního dne, kdy jeho chladná záře zraňuje nechráněné oči. Siriusovu magii by nejlépe charakterizoval jako hravou. Když byl v jeho přítomnosti, často cítil, jak se malý úponek magie jeho kmotra spojil s tou jeho, jako kdyby ho jemňoulince pošťuchoval k nějaké lumpárně. Bylo to nesmírně příjemné a možná to také bylo jedním z důvodů, proč se spolu tak rychle sblížili. Byl to právě ten důvěrně známý pocit, co ho během toho rituálu uklidnilo.

Mezitím si skřeti urovnali na stolech papíry a pustili se do čtení druhé části poslední vůle:

Takže to nebudu protahovat. Teď bych měl určit novou hlavu rodiny a zároveň správce rodinného majetku. Bývalo dobrým zvykem, že rodinný majetek zůstával pohromadě v rukou jediného správce, hlavy Starobylého a Velkého Domu Blacků. Možná mnozí z vás očekávali, že určím části rodinného majetku, jejichž výnosy budou sloužit k zabezpečení jednotlivých členů. Já se však rozhodl celou zodpovědnost za zabezpečení těchto členů vložit na bedra nové hlavy rodiny. Bude jen na jeho uvážení, komu a jaký příspěvek bude poskytnut. Věřím, že nová hlava rodiny se zachová moudře a uvážlivě a zajistí každému členu rodiny takový životní standard, jaký si dotyčný zaslouží.

Ač vyhlášený rebel, hodlám se v tomto bodu striktně držet tradic. Hlavou Starobylého a Vznešeného domu Blacků se vždy stával nejbližší mužský příbuzný poslední hlavy rodiny. Jsem si dobře vědom, že náš rod za poslední generace natolik upadl, že nemám moc z čeho vybírat.

Harry sledoval, jak se Narcise malfoyové rozlévá po tváři vítězoslavný úsměv. Jediným mužským potomkem Blacků byl přece Draco. Ten úsměv jí však záhy zamrzl na rtech.

Mým nejbližším mužským příbuzným se před několika málo okamžiky stal můj nový bratr, Harry James Black-Potter. Myslím, že nikdo nebude zpochybňovat tuto staletou tradici.

Harry, před chvílí jsem ti dopřál spoustu svobody, abych ti ji velkou část nyní zase chtěl vzít. Jako hlava rodiny budeš mít nad jejími členy velkou moc, zároveň ale i velikou zodpovědnost. Musíš se o všechny řádně postarat, tak, aby nedělali rodině ostudu, a musíš jejich zájmy hájit proti komukoli, i když to budou malí protivní hajzlíci, co ti nejsou ani trochu sympatičtí. Budeš se muset zúčastňovat jednání Starostolce, kde získáš k hlasu Potterů i hlas Blacků a budeš se muset účastnit spousty nudných společenských událostí, protože lord Black to tak prostě dělá. Navíc bude každé tvé rozhodnutí kritizovat celá ta sebranka vyšisovaných obrazů v Síni předků.

Přesto si však myslím, že právě ty jsi ten nejlepší kandidát. Máš srdce na pravém místě, mocnou magii a poznal jsi svět i z té odvrácené strany. Můžeš samozřejmě odmítnout. V tom případě určím jiného člena rodiny, ale opravdu není vhodnějšího kandidáta, než jsi ty. Zvaž všechna pro i proti. Nemyslím si, že by tě lákalo další bohatství a moc, která z něj pramení, ale zvaž, že můžeš vykonat i mnoho dobrého. Ta na rozdíl od všech těch princátek víš, jak to v životě chodí, a co je v něm důležité. Já ti věřím, Harry, ale pochopím, když budeš chtít mít od všeho toho konečně pokoj. Rozmysli se dobře, do pěti minut musíš odpovědět, zda své dědictví přijímáš.

„To je skandál!“ vykřikla Narcisa. „Potter nemůže být Lordem Blackem! Tu poslední vůli okamžitě napadneme. Máme své právníky a ti se o to postarají.“

„To je samozřejmě vaše právo, paní Malfoyová,“ klidně pronesl Harpwell.

„Stejně jako si trhnout nohou,“ zašeptal pohotově Harry Nymfadoře. Strašně se bál toho, do čeho ho chtěl Sirius uvrtat, ale teď si uvědomil, že musí tu nabídku přijmout, jinak spadne celý majetek Blacků do klína právě takovým, jako jsou Malfoyovi. Jediný sympatický člen rodiny byla Nymfadora, ostatní buď neznal, nebo upřímně nenáviděl. Uvědomil si, že vlastně nemá na výběr. Harpwell se zamračil a pokračoval:

„Dovoluji si vás však upozornit, paní Malfoyová, že pan Sirius Black formulaci této poslední vůle probíral s těmi nejlepšími právníky a dokonce podstoupil vyšetření, jestli je duševně zdráv a není pod vlivem žádného lektvaru ani kletby. Stanovisko těch právníků máme k dispozici, stejně jako dobrozdání těch nejlepších lékouzelníků. Ta poslední vůle je neprůstřelná.“

„To se ještě uvidí,“ vztekala se Narcissa. „Jsem zvědavá, jak Pottera přijmou předci, ti stále mohou to rozhodnutí bláznivého Siriuse zvrátit. Právoplatným dědicem rodiny je Draco a ten se jím také stane!“

„To už je čistě záležitost vás a vaší rodiny, paní Malfoyová,“ pokrčil rameny skřet. „Takže, pane Pottere, jak jste se rozhodl?“

„Přijímám,“ řekl Harry hlasem pevnějším, než bylo jeho přesvědčení, že se k něčemu takovému hodí. Jeho prohlášení opět vyvolalo menší požár na stolech, po němž zbyl před Shipwoodem jediný papír, který skřet rychle přečetl.

Tuto poslední vůli jsem napsal při plném vědomí a duševním zdraví a jsem si plně vědom všech důsledků z ní plynoucích. Tato poslední vůle je vyjádřením mého nesouhlasu se životním stylem posledních generací mé rodiny a věřím, že právě Harry Potter bude tím, kdo vnese do těch zatuchlých zákoutí nový svěží vítr a ověnčí starobylý erb mé rodiny novou slávou.

Narcisa se odmítla pod poslední vůli podepsat a odtáhla za ruku Draca ven z kanceláře. Bellatrix kupodivu papír mlčky podepsala, změřila si Harryho pohledem, kde se mísil smutek s omluvou a špetkou obdivu, a potom se také tiše vytratila. Harry zůstal sám s Tonksovými. Andromeda mu pogratulovala a slíbila, že za ní může kdykoli přijít a ráda mu pomůže. Nymfadora k němu přistoupila a objala ho.

„Harry, jsem tak ráda, že jsi to vzal. Nedokážu si představit, že by mi do mého sňatku kecal takový Draco. Ne, že bych se chtěla vdávat nebo tak něco, ale stejně je to fajn.“

„Jsi si tím tak jistá?“ zeptal se potutelně Harry. Jeho (teď už) příbuzná mu vždycky dokázala spravit náladu. „Mohl bych ti dohodit nějakou vhodnou partii. Znám spoustu svobodných mládenců, co by se ti určitě líbili. Co třeba takový Filch. Je v nejlepších letech, má stálé zaměstnání, služební byt, zvládá všechny práce v domácnosti… Je to sice moták, ale na druhou stranu je také velmi zámožný. Vlastní vypelichanou kočku, sbírku hadrů na podlahu a plnou skříň leštidla na parkety. Co na to říkáš?“

„Začínám se tě bát. Možná by Malfoy nebyl zas tak špatná volba,“ zděsila se na oko Nymfadora, rychle se rozloučila a vyrazila ven za svou matkou.

„Budete mě ještě k něčemu potřebovat?“ zeptal se ještě Harry skřetů.

„Pro dnešek to asi bude všechno. Musíme připravit všechny náležitosti, abyste mohl převzít váš majetek co možná nejdříve. Lord Black vám ponechal možnost svobodné volby, takže zde byla i alternativa, že se svého dědictví vzdáte, proto jsme nemohli připravit nic dopředu. Samozřejmě, pokud byste nutně potřeboval nějakou hotovost, není problém to zařídit.“

„To snad nebude nutné. Mám ve svém svěřeneckém trezoru dost, abych těch pár dní nějak přežil,“ usmál se Harry při vzpomínce na své zlato v trezoru 687. Pořád ho tam pěkných pár kilo zbývalo.

„Ano, samozřejmě, váš svěřenecký trezor. To mi připomíná ještě jednu věc, Lorde Black-Pottere. Budete si muset domluvit schůzku také se správcem vašeho potterovského dědictví. Tím, že se stanete plnoletým o rok dřív, se také o rok dřív stanete Lordem Potterem a ujmete se správy svého druhého rodinného jmění. Možná bychom naši příští schůzku mohli uskutečnit společně se správcem téhle části vašeho jmění. Nemáte-li nic proti, mohli bychom to zkusit domluvit.“

„Lord Potter?“ zeptal se Harry nedůvěřivě.

„Samozřejmě. Potterovi, lépe řečeno Perewellovi, jejichž dědictví přešlo na rod Potterů v době válek růží, byli jedním ze zakládajících rodů Starostolce, takže titul Lorda je pro hlavu jejich rodiny víc než oprávněný.“

„Dobře,“ ukončil Harry stále trochu rozhozený z téhle nové informace debatu na toto téma. „Dejte mi vědět, kdy se mám dostavit, abychom ty věci mohli vyřídit. Nemusíte pospíchat, potřebuju se s tím vším nejdřív trochu srovnat.“

„Zajisté. Počítejte s tím, že převzetí celého vašeho dědictví zabere několik dní. Také bychom vám co nejdůrazněji doporučili sepsat poslední vůli. Vlastníte nyní ohromný majetek, Lorde Black-Pottere, na který si však dělají nárok i jiní. Pokud by se vám stala nějaká nehoda, ne, že bych chtěl něco takového přivolávat, mohl by majetek obou vašich rodů připadnout klidně někomu, kdo by vám nebyl tak zcela po vůli. Pan Sirius Black nás na tuto alternativu upozorňoval. Pokud byste měl zájem o jeho radu, mám vám vyřídit, že ho můžete kdykoli navštívit v Sálu předků. Stačí přivolat vašeho skřítka Mysty a ten vás tam doprovodí. Prý vás pouze prosí, abyste počkal do zítřka, poněvadž právě teď má naplánovanou schůzku s paní Bellatrix.“

„Já si budu moct promluvit se Siriusem?“ ožil Harry. „Nevěděl jsem, že by si nechal za života namalovat portrét.“

„Samozřejmě, že si s ním můžete promluvit. Myslím, že pan Sirius bude velmi potěšen, pokud ho navštívíte. Jednou z prvních povinností hlavy rodiny, tedy i vaší, je přidat svůj portrét do Sálu předků. Lord Sirius nemohl své dědictví řádně převzít, ale před více než rokem oficiálně převzal svou pozici hlavy rodiny, tak, jak si to přála jeho matka, a ihned poté nechal vyhotovit svůj portrét pro Sál předků, takže vám nebude nic bránit probrat všechno tak říkajíc z očí do očí. Jestli tedy nic dalšího nemáte, pustili bychom se do práce. Majetek Blacků je velmi rozsáhlý a připravit ho k předání novému Lordu rodiny dá dost práce.“

„Samozřejmě, nebudu vás zdržovat, nashledanou,“ rozloučil se Harry.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one