face.jpg
Uvítám jakékoli vaše komentáře pod články. Pokud by měl někdo zájem probrat se mnou moje povídky podrobněji a nebojí se spoilerů o budoucím ději, rád mu odpovím na strnadz@seznam.cz
Některé povídky ze světa Harry Pottera, které jsem napsal pro potěchu svou i ostatních. Na postavy, děj i prostředí popsané v knihách J.K. Rowlingové si nečiním žádný nárok.
Něco o mě
Povídky na pokračování:
Jednorázovky:
Plánované povídky:

Jakou povídku bych měl rozjet jako další?

Konec Harry Pottera (49 | 13%)
Odkazy:

„Mám pro tebe jistý návrh. Vlastně jsem si tě sem kvůli němu pozval. Chtěl bych tě poprosit, abys začala Harryho učit. Chtěl jsem si ho vzít do parády přes prázdniny sám, ale jsem teď poněkud indisponován. Ty jsi jediný člověk, který má potřebné znalosti a schopnosti, a u kterého jsem měl alespoň malou naději, že by to vzal.“

***

„To je šílenost! Nikdy to nemůže fungovat,“ namítla Bellatrix. „Nejde o ten spolek strašáků v maskách, jak jsi je nazval, ti jsou mi volní jako hábit tety Charis, co vážila 380 liber, ale Harry na to nikdy nepřistoupí.“

„To bude moje starost, přesvědčit ho,“ usmál se sebejistě Sirius. „Neboj, ten kluk má velmi silný instinkt jak přežít, takže mu brzy dojde, že ty jsi jeho nejlepší šance. Jestli ho tedy přesvědčím, půjdeš do toho?“

„Dlužím ti to, takže ano, i když to nejspíš bude znamenat můj konec,“ slíbila odhodlaně Bellatrix.

„Jo! Jsi skvělá, Bello,“ zatnul Sirius na obraze pěst ve vítězném gestu. Pak se ale zarazil a nejistě se zeptal:

„Proč by to mělo znamenat tvůj konec, Bello? Bojíš se pomsty Smrtijedů? Budete na místě, kam se tví bývalí kamarádi nebudou mít šanci dostat. Nikdo vás tam nevyčmuchá, a i kdyby ano, budou se dostávat zhruba tři roky přes všechny ochrany, co jsem kolem rozmístil.“

„O to nejde,“ povzdechla si Bellatrix a vyhrnula si levý rukáv. „Tohle není jen tak obyčejné tetování nebo cejch, kterým si Pán zla označuje své otroky. Díky Znamení zla nás může najít kdekoli, i kdybychom byli schovaní pod zemí nebo pod fideliem. Navíc nás přes něj může kdykoli na dálku mučit nebo i zabít. Pár dní mu může trvat, než odhalí mou zradu, ale pak to vezme rychlý konec, pokud teda budu mít štěstí.“

„Jo, ty myslíš tohle?“ usmál se sebejistě Sirius. „Na to jsem samozřejmě myslel.“

„Toho se právě bojím, znám ty tvoje plány,“ ušklíbla se sarkasticky Bellatrix.

„No dovol! Moje plány vždycky byly perfektní, ale souhra nešťastných náhod mi je vždycky hatila,“ ohradil se Sirius. „Ale teď vážně. Podobnou přímou linku k němu má i Harry, tak ho taky vylákal na to zatracený ministerstvo, ale já měl celý rok na to vymyslet, jak mu to zatrhnout. Nakonec jsem na jeden způsob přišel, alespoň pokud se budete zdržovat uvnitř jedné budovy.“

„Něco takovýho není možný. Jediný způsob, jak se tomu bránit, který mě napadá, je nesmírně silná nitrobrana, ale moje znamení i Harryho jizva i v té nejsilnější bariéře vytvoří díru, kterou k nám pronikne. Ani ten největší mistr nedokáže něco takovýho zablokovat, protože je to součástí našeho magického jádra. Navíc pokud si pamatuju, Harry v ní rozhodně není žádný mistr a pochybuju, že by se jím po pár lekcích stal.“

„Nepodceňuj ho, ale nitrobranu jsem na mysli neměl. Vždyť víš, že já na tyhle duševní ptákovinky nikdy moc nebyl. Přišel jsem na způsob, jak zabránit jakékoli magii zvenčí, tedy i té Voldemortově, proniknout do chráněného prostoru.“

„Myslíš něco jako štíty, co se používají na blokování magie v Azkabanu? To se dá prolomit.“

„Protože žádnej kouzelník nikdy nepochopil, jak ty štíty doopravdy fungujou. Jejich slabina je v tom, že nejsou propojené v jeden celek. Je mnohem jednodušší ukotvit šest jednotlivých štítů, než vytvořit jeden jediný, který by obalil místnost ze všech stran. Tak by to šlo nejspíš taky, ale byla by třeba strašná spousta energie. Já vymyslel něco elegantnějšího. Víš, čemu mudlové říkají Faradayova klec?“

„To se teď používá v blázincích zavírání uprchlých masových vrahů, kteří v sobě na prahu čtyřicítky objevili touhu vynalézat nové perpetum mobile?“ zkusila uštěpačně Bellatrix. Absolutně nechápala, kam tím její bratránek míří.

„Ne, je to fyzikální jev z oblasti elektromagnetismu,“ pokračoval mentorským tónem Sirius. „Je to složité na vysvětlování, ale funguje to zhruba tak, že udeří blesk do kovové klece nebo něčeho podobného, nikomu uvnitř se nic nestane, protože sjede po povrchu té klece. Narazil jsem na to náhodou v mudlovské učebnici, co tu loni nechala Hermiona. Měla tam dokonce záložku, kde bylo napsáno: fungovalo by to i na kouzla? Když potom začaly ty Harryho problémy s nočníma můrama, začal jsem se tím zabývat. Samozřejmě, že magii žádný kov nevede, ale je tu jedna věc, co ji vede naprosto dokonale.“

„Co by to mělo být? O ničem takovým jsem nikdy neslyšela.“

„Přitom to nosíš pořád u sebe. Je to hůlkové dřevo. Začal jsem s krysami, ale ať jsem zkoušel cokoli, krysy v kleci z hůlkového dřeva se žádné kouzlo ani nedotklo. Pak jsem udělal větší klec, kam by se vešel i člověk a zkoušel to na Kráturovi, fungovala stejně dobře. Jednou jsem dovnitř zavřel Remuse a zkusil na něj nitrozpyt. Nejsem v tom sice žádnej machr, ale do tý jeho vlkodlačí palice jsem se nedostal.“

„Takže když budu zavřená v takové kleci, budu před Pánem zla v bezpečí?“

„Budeš mít trochu víc prostoru,“ usmál se sebejistě Sirius. „Nechal jsem celý Hvězdný zámeček obložit hůlkovým dřevem. Stálo to skoro milion galeonů, ale máš teď téměř 100 000 čtverečných stop, kde budeš v bezpečí před čímkoli zvenčí. Počítal jsem s tím, že tam s Harrym strávíme celé prázdniny, takže všechno je nově zařízeno, je tam všechno, co bude třeba na trénink, plná spižírna a skřítci ze všech blackovských nemovitostí, aby se o vás postarali.“

„Takže dokud odtud nevystrčím nos, nikdo mě nenajde kouzlem, ani mě žádným kouzlem nedokáže ovlivnit?“ ujišťovala se s nadějí v hlase Bellatrix.

„Přesně tak. Být pořád zavřený v jenom domě je sice neskutečná otrava, ale alespoň to bude pro tebe motivace připravit Harryho co nejlépe. Čím dřív to skoncuje s Voldemortem, tím dřív budeš volná a nikdo tě přes tu ošklivou kérku nebude otravovat.“

„Seš si nějak moc jistej, když jsi do toho vrazil celej milion,“ kroutila nevěřícně hlavou Bellatrix.

„Taky že jo. Skřety přirozeně zajímalo, za co chci utratit takový prachy, takže si to sami vyzkoušeli. Poslali na to elitní tým odeklínačů a ti si ani neškrtli. Mimochodem ten investovanej milion se mi desetkrát vrátil. Gringotti potom, co jejich elitní tým zklamal, odkoupili můj patent za deset milionů.“

Tohle Bellatrix přesvědčilo. Skřeti by takovou spoustu peněz nikdy neutratili, kdyby si nebyli naprosto jisti, že to skutečně funguje. Bude mít celý zámek, kde bude v bezpečí, kde bude moci být sama sebou.

„Přesvědčil jsi mě. Jaký teda bude ten tvůj studijní plán? Prázdniny už běží a Harry nebude mít moc času.“

„V první řadě ho bude třeba pořádně naučit přeměňování. Tak jako si Longbottomové zakládají na své empatii, Potterové na létání, Princeové na lektvarech, Lestrangeové na mučících kletbách nebo Malfoyové na ulízaném zjevu, Blackové ujíždějí na schopnosti přeměňovat sebe sama. Jestli Narcissa svolá rodinnou radu, bylo by fajn shodit její námitky ze stolu tím, že by Harry předvedl alespoň jednu zvěromágskou přeměnu, nechal si narůst sloní chobot nebo něco takového. Ve škole nic podobného nebrali a ani brát nebudou, základy se učí až na bystrozorském kursu. Mimochodem, kolik jsi viděla při té adopci u Harryho podob? Bylo jich víc než tři?“

„Víc než deset a některé byly asi i magické. Také tam bylo jisté nadání pro změny vzhledu. Ne tak silné jako u metamorfomága, který to dělá úplně přirozeně, ale s trochou tréninku by menší změny zvládl,“ odpověděla zamyšleně Bellatrix.

„Já to věděl!“ radoval se Sirius. „Už jeho táta měl jistý talent, který se spojením s Blackovskou krví jen prohloubil. Co si pamatuju, tak víc jak deset podob měli v historii jen Phineas II. za Tudorovců, ten jich měl myslím třináct, a Orion III. Šílenec těsně po vpádu Normanů s osmnácti.“

„Jo, talent možná má,“ připustila váhavě Bellatrix, „ale stejně to většinou trvá měsíce, než někdo zvládne první. Mě krkavec trval skoro rok a tobě pes ještě o měsíc dýl. My máme necelé tři týdny, protože Cissa bude chtít rozhodnutí rodinné rady ještě předtím, než se Harry ujme svého dědictví. Jak ho mám za tak krátkou dobu všechno naučit? I kdyby byl přirozený talent, stihne za tu dobu přeměňovat maximálně tak jednu paži.“

„Přiznávám, že ten časový plán je trochu napjatý,…“ začal Sirius.

„Trochu,“ odfrkla si s despektem Bellatrix.

„Ale na něco takového jsem samozřejmě myslil. Víš, co je to obraceč času?“

„To ví každej. Kdes k němu přišel?“ zeptala se zájmem Bellatrix. Tohle by opravdu mohlo fungovat.

„Přece na ministerstvu,“ prohlásil Sirius a tvářil se při tom jako ztělesnění boží nevinnosti. „Copak nevíš, že je ministerstvo všechny zabavilo právoplatným vlastníkům a shromáždilo na Odboru záhad?“

„A tys ho jim ho tam jako štípnul?“

„Nikoli, jen jsem si ho vzal zpět. Jak jistě víš, Blackové byli jednou ze tří rodin, co ho dostali v roce 1946 od jeho vynálezce, toho šílence Einsteina, za to, že dvacet let financovali jeho výzkum možností ovlivnění časoprostoru. Pod nátlakem ministerstva ho pak museli odevzdat do úschovy na odbor záhad, ale nikdy nepřestal být naším majetkem, mohli jsme si ho kdykoli vyzvednout na základě řádně podané a odůvodněné žádosti, takže se v žádném případě nejedná o krádež, ale jen o nedodržení předepsaných administrativních procedur. Vždyť víš, že na papíry jsem byl vždycky hroznej bordelář,“ svým svatouškovským tónem vysvětloval Sirius. „Naštěstí jsem ho stihnul poslat po skřítkovi domů, jinak by spolu se mnou propadl Obloukem a vy byste si museli shánět jiný. Možná byste ukecali McGonagallovou, aby pro vás vyzvedla ten svůj, jako to udělala v roce mého slavného útěku z Azkabanu pro Hermionu. Moc šancí bych vám však nedával. Něco takového by se Brumbálovi nemuselo líbit, on by raději udržoval Harryho v nevědomosti.“

„A jak si to teda představuješ?“

„Jednoduše. Obraceč času může vrátit čas maximálně o týden. Takže byste se nastěhovali do jednoho křídla zámečku, měli byste tam mít dost prostoru pro trénink, odpočinek i zábavu na celý týden. Skřítci vás budou normálně zásobovat, takže nebudete trpět ani hladem. Po týdnu vylezete zpátky do hlavní haly a vrátíte se v čase o týden zpět. Musíte se vracet vždycky do doby hodinu potom, co jste vlezli do předchozí místnosti, abyste nepotkali své druhé já. Obraceč času může mít malé odchylky a vy se určitě nechcete potkat sami se sebou a vytvořit tak miniaturní černou díru uprostřed Lake Districtu. Takhle to budete opakovat pořád dokola, teprve v tom posledním křídle strávíte místo jednoho týdne dva, zase kvůli tomu, abyste nepotkali vaše protějšky z minulosti. Ten zámeček má dvanáct křídel ve třech patrech, takže za týden reálného času byste zvládli 36 týdnů výcviku.“

„Takže budeme mít na trénink skoro dva roky,“ počítala rychle Bellatrix. „Jestli se za tu dobu nepozabíjíme, mohl by to Harry nakonec zvládnout. Budeme trénovat i něco jiného? Zaobírat se celé dny jenom přeměnami by nebylo zrovna efektivní.“

„Co bys navrhovala?“

„Souboje a etiketu. Lucius může Harryho vyzvat a on bude muset jeho výzvu přijmout. Také by nebylo zrovna moudré, kdyby se před předky choval jako neotesanec.“

„Dobrý nápad,“ schválil její návrh Sirius. „ Jen bych ještě přidal černou magii a na začátku možná i nějaký kondiční trénink. Jak jsem Harryho poznal, není na tom fyzicky zrovna dvakrát dobře.“

„Seš si jistej tou černou magií?“ zeptala se pochybovačně Bellatrix. „Jen málokdo má na to si s něčím takovým zahrávat a nepodlehnout. Z naší generace jsme byli jen dva, kdo na něco takového měl už v pubertě – já a Severus Snape. Tys to nakonec očividně zvládnul taky, ačkoli jsi veškeré snahy něco z toho tě naučit v mládí účinně sabotoval.“

„Myslíš tu mojí půlhodinovou protestní hladovku během slavnostní večeře?“ zasmál se Sirius.

„Taky. Myslela jsem spíš to, že jsi schválně při meditacích usínal a dělal ze sebe celou dobu neschopného kašpara. Kdy jsi vlastně změnil názor? Nechtěla jsem se ptát, ale očividně jsi to dotáhl až na zasvěcence.“

„V Azkabanu na to bylo spousta času. Asi po dvou letech přemýšlení a výčitek svědomí jsem si uvědomil, že jestli mám napravit svoje chyby, jen s obyčejnou magií to nezvládnu…“

„Tys byl v myšlení vždycky trochu pomalejší,“ neodpustila si Bellatrix rýpnutí.

„Pod pás ne, Bello,“ zaúpěl teatrálně Sirius. „Abych to tedy dopověděl. V cele jsem začal s meditacemi, nitrobranou a všemi těmi věcičkami okolo, jak jsem si to pamatoval ze svých neúspěšných lekcí z mládí. Samotnému mi to šlo pomalu, navíc mě furt vyrušovali mozkomoři, ale těsně před svým útěkem jsem prošel poslední zkouškou. Na Grimauldově Náměstí jsem se potom začal učit všechna ta kouzla a rituály z rodinné knihovny. Jako odsouzenému masovému vrahu na útěku mi už na nějaké té neposkvrněné pověsti tolik nezáleželo.“

„To smekám. Zvládnout něco takovýho úplně sám, to chtělo spoustu práce a odhodlání, ani jedno z toho u tebe zrovna neočekávala, ale evidentně jsi konečně dospěl. Trvalo ti to sice dvakrát tak dlouho než ostatním, ale buďme rádi za ty dary,“ dál provokovala Bellatrix. „Opravdu si teda myslíš, že mladý Harry má šanci to opravdu zvládnout? Když jsem ho potkala na ministerstvu, moc velký dojem na mě zrovna neudělal.“

„To nic neznamená. O skutečné magii zatím neví vůbec nic. Brumbál ho krmí těmi svými žvásty o moci lásky, ale nikdy mu pořádně nevysvětlil, jak magie vlastně funguje. Viděl jsem jeho potenciál a opravdu může být jednou mocnější než Voldemort. Jak se projevovala tvoje náhodná magie?“

„Normálně, všechno kolem mě lítalo a jednou jsem dokonce zapálila záclony.“

„On se v osmi letech dokázal přemístit a v deseti dokázal zmizet sklo v ZOO. Ne rozbít, to by zvládl kdekdo, ale zmizet. Před dvěma lety od nás odehnal stovku mozkomorů. Před rokem se s Voldemortem na hřbitově přetlačovali svou magií a byla z toho remíza, i když Harry vlastně ještě ani neprošel magickou pubertou. Víš, co to znamená?“

„Má asi tak desetkrát víc magie než jeho vrstevníci, asi dvakrát víc než my dva a stejně jako Pán zla. Až se jeho magie plně probudí, bude tak o polovinu silnější než on, a vyrovná se i Zakladatelům. Má ale dostatečně silnou vůli, aby odolal temnotě?

„Někdo, kdo bez tréninku odolal Imperiu Bartyho Skrka i Voldemorta?“

„Tak dobře, přesvědčil jsi mě, budu toho tvého génia učit i skutečnou magii, tu černou,“ kapitulovala nakonec Bellatrix.

„Bello, ty jsi úžasná. Kdybych nebyl mrtvej a ty moje sestřenka, tak bych tě snad požádal o ruku,“ zaradoval se Sirius.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one