face.jpg
Uvítám jakékoli vaše komentáře pod články. Pokud by měl někdo zájem probrat se mnou moje povídky podrobněji a nebojí se spoilerů o budoucím ději, rád mu odpovím na strnadz@seznam.cz
Některé povídky ze světa Harry Pottera, které jsem napsal pro potěchu svou i ostatních. Na postavy, děj i prostředí popsané v knihách J.K. Rowlingové si nečiním žádný nárok.
Něco o mě
Povídky na pokračování:
Jednorázovky:
Plánované povídky:

Jakou povídku bych měl rozjet jako další?

Konec Harry Pottera (49 | 13%)
Odkazy:
Zbytek týdne se nesl ve znamení očekávaného utkání Zmijozelu proti Havraspáru. Havraspár byl po předchozím zmijozelském fiasku jasným favoritem, ale ti, kteří sledovali zlepšující se zmijozelské při tréninku už si nebyli zdaleka tak jistí. Po chodbách se uzavíraly sázky a zejména parta okolo Weasleyových dvojčat byla v tomto ohledu velmi aktivní. Fred s Georgem se dokonce jednou po obědě přitočili k Harrymu a začali ho povzbuzovat.

„Harry, uvědomuješ si doufám, jaká zodpovědnost spočívá na tvých bedrech?“ začal rozhovor Fred.
Harry se zatvářil nechápavě a chtěl se zeptat, co tím myslí, ale George zareagoval rychleji.

„Máš v rukou čest a dobré jméno Weasleyovy rodiny. Přijímali jsme na tebe sázky v poměru 2:7 až do výše celého našeho kapitálu a přesvědčili jsme polovinu Nebelvíru, že překvapíte a Havraspár porazíte. Spousta lidí vložila do naší malé sázkové kanceláře své úspory.“

„Jestli nezklameš, budou z nás možná zámožní a seriózní gentlemani. Koupíme si frak a cylindr a začneme podnikat třeba jako pohřební služba.“

„Ale jestli zklameš, uděláš z nás vyvrhele vlastní koleje. Z naší kůže bude rohožka ve společenské místnosti, z našich vlasů si Angelina udělá mopy na podlahu, Oliver nám nacpe násady od košťat tam, kam slunce nesvítí a Lee Jordan si vystaví naše hlavy nad krbem hned vedle hlavy jelena, kterého ulovil jeho dědeček tak, že usnul na posedu a spadl dolů zrovna na toho chudáka a zlomil mu vaz.“

Harry se musel začít smát a podotkl, „museli jste být velmi přesvědčiví, když si Nebelvír vsadil na Zmijozel, ale o co vám jde? Chcete založit?“

„Ó nikoli, kapitalizaci své společnosti jsme zvládli z vlastních zdrojů, ale jde nám o to, náležitě motivovat klíčového hráče týmu, na který jsme vsadili.“

„Chtěli jsme původně přičarovat strašlivou zácpu celému Havraspáru včetně Kratiknota, aby nemohli rychle sehnat náhradu…“

„… ale nakonec jsme si řekli, že se spokojíme s několika dobrými radami.“

„Zaprvé, jejich chytač je dobrý, ale to ty taky. Philipus je dost namyšlený a bude tě podceňovat, ale pokud se dostaneš před něj, půjde po tobě dost tvrdě. Je sedmák a v přetlačování s ním nebudeš mít nejmenší šanci.“

„Zadruhé, na pálce jsou slabí, ale vy jste ještě větší lamy. Počítej s tím, že po tobě půjde minimálně jeden potlouk, možná oba.“

„Odpalují je většinou s falší doleva a míří na hlavu.“

„Zatřetí, sleduj jejich brankáře. Malcom, když nemá co dělat, sleduje a hledá zlatonku a navádí na ní Philipa.“

„Řiď se našimi dobrými radami a úspěch tě nemine…“

„… získáš pohár pro Nebelvír a vděčnost celého našeho týmu…“
„… možná ti dokonce za rok zlomíme o jedno nebo dvě žebra míň…“
„… nebo ti nabarvíme vlasy na zrzavo a adoptujeme tě do rodiny…“
„… pověsíme si tvou fotku na dveře našeho oblíbeného záchodu…“
„… domluvíme ti rande s celým naším týmem včetně kapitána a McGonagallové…“
„… tví nepřátelé se budou mít najednou strašné problémy se svým zažíváním…“
„… složíme slavnostní hymnu na tvou počest…“
„… pojmenujeme po tobě naše vnoučata…“
„… pošleme dopis ministrovi, aby tě jmenoval místo Brumbála nejvyšším hlavounem Starostolce…“
„… jak vidíš, ty prostě nemůžeš selhat. Zachráníš naše bídné duše a budeš se hřát na výsluní naší přízně.“

Harry nedokázal udržet vážnou tvář, ale pochopil, že jejich rady zabalené do tradičních vtípků byly míněny upřímně a předsevzal si, že se jimi bude opravdu řídit. Draco samozřejmě okamžitě vyrazil zjišťovat, o čem se takovou dobu mohl s těmi hroznými dvojčaty vybavovat. Zpočátku nevěřil vlastním uším, když mu Harry vysvětlil, že mu dávali pár rad pro příští famfrpálový zápas, ale nakonec konstatoval, že jejich vítězství rozhodně přiblíží Nebelvír k zisku školního poháru, a proto by jejich rady mohly být dokonce upřímně míněné a prospěšné.

Jak všeobecná famfrpálová horečka stoupala, začala se nadcházející utkání zajímat dokonce i Hermiona. Ne že by v sobě najednou objevila zálibu pro tento sport, ale prémie za zisk poháru byla značná a soutěživé dívce nebylo lhostejné, jak její kolej nakonec dopadne. I když se se zbytkem své koleje příliš nestýkala, cítila k ní loyalitu a všeobecnému šílenství se podřídila alespoň tím, že si začala oblékat šálu ve svých kolejních barvách. Draco s Harrym to nenesli právě dobře, i když je Hermiona jinak nechávala na pokoji, což se nedalo říct o zbytku její koleje, který nevynechal jedinou příležitost, aby mohl jediné dva prváky v kolejním družstvu za posledních sto let provokovat a dráždit.
Ve středu svolal Flint poradu do společenské místnosti, když z ní nejdříve nekompromisně vyhnal všechny, kteří nebyli členy týmu. Na úvod pronesl vášnivý proslov, který měl nejspíš týmu dodat sebevědomí.

„Kamarádi, ušli jsme od začátku dlouhou cestu, a je mi ctí, že jsem vás na ní mohl vést. Začínali jsme úplně od nuly, ale věřím, že z nás roste ten nejlepší tým v historii Zmijozelu. Máme mladý tým, ale co nám schází na zkušenostech, musíme překonat bojovností a nadšením. Všichni nás podceňují, ale já vím, koho mám v týmu a věřím, že můžeme vyhrát. Uděláme pro to všichni úplně všechno. Profesor Snape nám zařídil možnost denně trénovat. Využijeme ji a předvedeme jim, že jsme po vánocích zase v té nejlepší formě. Nenechte se vyprovokovat našimi protivníky. Mluví z nich strach a obavy. Bojí se vás, protože ví, že jednou budete hvězdy. Stmelte se a čelte jim jako tým, bojujte a zvítězte!“

Harry se na sebe s Dracem během jeho proslovu několikrát podívali a měli co dělat, aby nevyprskli smíchy. Sami sice byli z nadcházejícího utkání nervózní, ale pohled na Flinta, jak se jim patetickým proslovem snaží dodat morálku, byl skutečně k popukání. Najednou je to všechno zase začalo bavit a obavy ustoupily do pozadí. Flintův proslov, i když byl původně míněný jinak, nakonec slavil překvapivý úspěch. Flint mezitím přešel k výzvě, že pokud má někdo nějaký plán nebo fintu, která by jim v nadcházejícím zápase mohla pomoci, ať se přihlásí a seznámí s ní ostatní. Odpovědí mu bylo zaryté ticho, což kapitána viditelně zaskočilo. V skrytu duše nejspíš potají doufal, že někdo vyrukuje s nějakou zázračnou taktikou, kterou stihnou za dva dny perfektně nacvičit a rozhodnout s ní zápas. Když se nikdo k ničemu neměl, ujal se opět sám slova a začal znovu rozebírat všechno, co jim vykládal při každém z tréninků za uplynulé měsíce. Na tabuli, kterou sebral z jedné z učeben, jim kreslil jejich postavení v každém okamžiku zápasu a obsáhle komentoval, jak se má každý z nich na hřišti pohybovat. Všichni ho ze slušnosti sledovali, ale bylo na nich jasně patrné, že se akorát příšerně nudí. Když během jediné minuty postupně zazívali všichni členové týmu, i jejich kapitánovi došlo, že tady už nic nezachrání a rozpustil je s přáním, aby se dobře vyspali, že budou pro tréninky a zápasy potřebovat všechny síly. Ve své ložnici pak jejich myšlenky před spaním vyjádřil Draco slovy, „je tak uklidňující vidět, že je někdo ještě mnohem nervóznější než my.“

Čtvrteční trénink nic nového nepřinesl, ale když se Harry při návratu snažil rozproudit si krev ve ztuhlých končetinách, dostal nápad. Místo do své koleje pospíchal do knihovny, kde vyrušil Hermionu s Gabrielle, které se na něj nechápavě podívaly, ale on už horečně listoval v jejich katalogu, až našel, co potřeboval. Bez slůvka vysvětlení vystartoval za madam Pinceovou, aby si vypůjčil knihu Základní zaklínadla pro pobyt v přírodě. Bohužel ta když uviděla mokrého a zpoceného studenta, který v jedné ruce drží koště, zhrozila se, a rázně zamítla mu cokoli půjčit, dokud nebude ve stavu, že nebude hrozit rozmáčení jejích milovaných knih. Harry se musel chtě nechtě otočit a vycouvat z knihovny. Rychle pospíchal do své koleje. Osprchoval se, převlékl a s ještě vlhkými vlasy se znovu vydal do knihovny. Děvčata ho přivítala přívalem otázek a zvlášť Hermiona byla neodbytná.

„Harry, co to do tebe vjelo? Vletíš sem, jako by tě štípla včela do zadnice, neřekneš nám ani slovo, rozházíš mi katalogové lístky, necháš se vyhodit Pinceovou a za chvíli se přihasíš zpátky bez slůvka vysvětlení. Dostals po hlavě potloukem?“

„Ne, jen jsem naprostý idiot. Dvě hodiny mrznu na koštěti při tréninku, když vím, že existuje zaklínadlo, které mě udrží po celou dobu v teple. Lucius Malfoy ho na nás sesílal vždycky, když jsme u nich šli létat. Když mi to konečně došlo, prostě jsem hned vystartoval, abych si ho našel. Pamatuju si ještě knížku, ve které by mělo být, protože nám o ní Gabi někdy před vánoci vyprávěla,“ a odešel pěkně spořádaně za Pinceovou požádat o dotyčnou knihu. Po chvilce se vrátil k děvčatům a začal v ní listovat.

„Tady je to, není na tom vůbec nic složitého,“ a začal si dělat poznámky. Děvčata se na něj jen podívala, protočila oči a začala se věnovat své práci. Harry si mezitím udělal výpisky a v náhlém záchvatu inspirace prolistoval ještě zbytek knížky, jestli tam nenajde ještě něco užitečného. Skutečně našel ještě dvě užitečná zaklínadla. Jedno sloužilo k vysušení mokrého oblečení a druhé by mělo udržet jeho brýle čisté a suché i v nejhorším nečase. Rychle si udělal výpisky i o těchto dvou, vrátil knihu a vyrazil za Dracem.

Ten byl zrovna na večeři a netvářil se zrovna dvakrát nadšeně, když ho Harry začal tahat od stolu, ale nakonec se poddal a vyšel s ním na nádvoří. Zima byla jak v ruském filmu a oběma ihned začalo zalézat za nehty. Harry mu vysvětlil, co našel v knihovně, vytáhl své poznámky, postavil se naproti němu, mávl hůlkou a zvolal Acumulo termico, jak už slyšel u jeho otce. Draca najednou zalilo příjemné teplo a vůbec mu nepřišlo, že je venku alespoň patnáctistupňový mráz. Potom přišla řada na něj a také jemu se na druhý pokus podařilo zahřát svého kamaráda. Nadšeně ho ihned začal poplácávat po ramenou, protože tohle bylo skutečně užitečné a mohlo jim to dost v zápase i tréninku pomoci. Když se vrátili k večeři, polovina Zmijozelského stolu na ně tázavě koukala, ale oni si jich nevšímali, jen pošeptali Flintovi, aby svolal po večeři tým.

Na schůzce všem vysvětlili, co se Harry naučil a jak by jim to mohlo pomoci. Nejdříve propuklo všeobecné nadšení. Každému se zajídalo dlouho létat v takové zimě a tohle jim umožní jak v tréninku, tak v zápase vydržet bez zbytečného prokřehnutí až do konce. Hned si to všichni začali zkoušet, a protože se skutečně nejednalo o nijak náročné zaklínadlo, po chvilce ho všichni v pohodě ovládali. Harry jim potom zmínil ještě kouzla, která je udrží v suchu, ale všichni se shodli, že ta zatím nejsou na pořadu dne. Déšť jim začne zase vadit až s příchodem jara a na to mají ještě dost času. Flint celý zářil, protože se konečně našel někdo, kdo vymyslel věc, která zlepší jejich výkon. Navíc to v žádném případě neodporuje pravidlům, a proč pravidla porušovat, když to jde i v jejich rámci. Celý Zmijozelský tým šel spát s mnohem lepším pocitem, než měl ráno, když ráno vstával.

Konečně nadešel den zápasu. Harry s Dracem se chtěli vyhnout nežádoucí pozornosti a tak se do šaten vedle hřiště doslova proplížili. Většina týmu se už převlékala a nervozita na nich byla jasně patrná. Flint už se ani nesnažil o nějaké povzbuzující projevy a všichni na sebe mlčky soukali zelenobílé hábity. Když si oba prváci oblékli hábity v barvách své koleje a podívali se na sebe, začali se nepříčetně řehtat. Nikdo evidentně nepočítal, že by někdo tak malý nastupoval v týmu a proto jim hábity byly více než volné. Ruce jim končily někde uvnitř rukávů a dole táhli za sebou okraj hábitu jako nevěsta vlečku. Flint se na ně provinile zadíval a hned se začal omlouvat, že zapomněl dát hábity upravit. Teď už bylo pozdě cokoli s tím dělat. Pokusil se sice je upravit pomocí několika lepicích zaklínadel, ale výsledek byl spíš ještě horší. Znechuceně kouzla zrušil a prohlásil, že bohužel v tom budou muset vydržet.

Těsně před zápasem přišel do šatny i Snape. Když uviděl ty dva malé nešťastníky, zacukal y mu koutky úst a několika mávnutími hůlkou upravil jejich výstroj do přijatelného stavu. Potom se obrátil ke kapitánovi.

„Přeji vám v dnešním zápase úspěch. Vím, v jaké jste byli situaci a že jste udělali maximum pro zlepšení reputace naší koleje. Budu v hledišti dávat pozor, aby někdo náhodou nechtěl kouzly ovlivnit váš výkon. Mohu vám ještě něčím pomoct?“

„Děkujeme, uděláme pro to maximum. Myslím, že zatím nic nepotřebujeme. Tady Potter objevil zahřívací zaklínadlo, takže i když se zápas protáhne, měli bychom to v pohodě vydržet,“ odpověděl za všechny Flint. Snape se ještě pátravě zadíval směrem k prvákům, ale pak se otočil na podpatku a odkráčel zaujmout své místo na tribuně vedle ostatních profesorů.

Oba týmy se shromáždily před nástupem na hřiště a neobešlo se to samozřejmě bez narážek a snahy vytočit soupeře ještě před začátkem utkání. První si začal Malcom, když zavolal na zmijozelského kapitána,

„Flinte, co to tu máš za mateřskou školu? Nevěděl jsem, že se dá hrát závodní famfrpál i na dětských košťatech.“

„Sklapni, uvidíme, kdo se bude smát po zápase. Počítej s tím, že se do těch tvých habánů bude líp trefovat potlouky. Až si budeš hledat ve sněhu zuby, vzpomeň si na mě.“

„Ti vaši chcípáčkové budou na zemi co by dup a ani se do nich nebudeme muset trefovat potloukem. Chceš se vsadit? Minule jste to projeli o 520 bodů a dneska to bude ještě větší rozdíl.“

„Dej si pohov. Jsme teď lepší a upřímně Malcome, Nebelvír vás roznese na kopytech stejně jako nás, vždyť vy budete rádi, když nedostanete debakl od nás.“

„Uvidíme, Flinte. Zkus nějaký podraz a budeš postrádat nejen zuby.“

„Nápodobně, Malcome, dej si na nás pozor.“

V okamžiku, kdy oběma zčervenaly obličeje, a začínalo hrozit, že si vyjedou po krku, přerušila jejich výměnu názorů Hoochová, která je vyzvala k nástupu na hřiště. Všichni se shromáždili ve středu hřiště a za burácejícího řevu tribun se jim dostalo posledního poučení o tom, že je očekáván férový boj a všechny přestupky proti pravidlům budou nemilosrdně trestány. Na písknutí se všichni vznesli a zápas mohl začít.

Zaujatým komentátorem byl Lee Jordan z Nebelvíru, který se do obou týmů hned v úvodu pustil:

„Vážení sportovní přátelé, famfrpál je opět zde, a i když se v tomto zápase nesešla zrovna elita, věřím, že si všichni odneseme co nejlepší zážitek. Zmijozelský tým nastupuje ve zcela nové sestavě, protože většina po výprasku od Nebelvíru už nenašla odvahu pokračovat. Flint v zoufalství musel sáhnout k prvákům, což v moderní historii nemá obdoby. Uvidíme, co nám dneska předvedou, ale nejsou ta děťátka na košťatech k zulíbání? Na druhé straně je osvědčená sestava Havraspáru, která si v předešlém kole se štěstím poradila s Mrzimorem. Rozhodně mají nad svými soupeři převahu jak ve výšce jednotlivých hráčů, tak ve zkušenosti. Famfrpál ale není o tom, jak kdo narostl, ale o tom, jak umí létat na koštěti, takže jim to v dnešním zápase bude houby platné.“

Harry pomalu kroužil nad hřištěm a snažil se najít zlatonku. Soupeřův chytač dělal v podstatě to samé, ale jeho ignoroval, jakoby na hřišti ani nebyl. Na tribunách bylo plno a při jednom svém průletu zaregistroval Harry Lucia se Serpentinou, která na něj povzbudivě zamávala, a také Hermionu v havraspárské šále, jak sedí v nejlepší shodě vedle Gabrielle ve zmijozelské. Zlatonku nikde neviděl a uvědomoval si, že za slunečného dne na pozadí blyštícího se sněhu nebude vůbec snadné ji objevit. Uviděl, že zmijozelští pálkaři přesně podle předpovědi dvojčat přišli o kontrolu nad potlouky a oba teď směřovali přímo na něj. Přešel do střemhlavého letu, aby se jim vyhnul, těsně nad hřištěm ho vyrovnal a namířil si to vzhůru přímo skrz nejhustší klubko hráčů. Havraspárské svým manévrem trochu rozhodil, čehož využil Draco a zmocnil se camrálu, který prohodil levou obručí a strhl vedení na stranu Zmijozelu. Lee to nadšeně okomentoval slovy:

„Teď jste viděli nádhernou ukázku práce chytače, který nejen že se vyhnul hned dvěma potloukům, ale ještě pomohl svému týmu ke skórování. Vypadá to, že nejmladší ročníky Zmijozelu jsou skutečným příslibem. Za camrálem je sice není pomalu vidět, ale létat rozhodně umějí. Uvidíme, jak si povedou napřesrok proti nejlepším pálkařům Bradavic z Nebelvíru.“

Harry znovu ustálil svůj let nad hřištěm a pátral dál po zlatonce. Hra se teď odehrávala u zmijozelských obručí, kde se havraspárští snažili dostat přes úpornou obranu k zakončení. Harry sledoval soupeřova chytače, pátral po zlatonce, ale občas hodil očkem i k protivníkovu brankáři, jestli nesignalizuje, že zpozoroval zlatonku. Najednou soupeřův chytač naklopil koště doprava a maximální rychlostí se vyřítil k protilehlé tribuně. Harry se vydal hned za ním, protože i on tam zpozoroval zlatavý záblesk. Soupeř měl náskok asi pět metrů, ale Harry využíval své menší velikosti do krajnosti a postupně se dostával na jeho úroveň a začínal se posunovat před něj. Soupeřův chytač se snažil do něj naremplovat a chviličku letěli těsně bok po boku vedle sebe. Harry se zase začínal dostávat dopředu, když najednou inkasoval ránu loktem do boku, až zalapal po dechu. Ztratil asi metr, ale okamžitě ho zase dohnal, a zase se dostával do čela. V tom inkasoval další ránu, tentokrát do obličeje, až se mu zatmělo před očima a na chvíli ztratil nad koštětem kontrolu. Probral ho hvizd píšťalky, která přerušila hru a bouře tribun, které reagovaly na Leeův komentář:

„No fůůůůj. Tohle byl jasný faul. Havraspárský chytač zjevně Potterovi nestačil a sáhl po nedovoleném zákroku. Že se nestydí takhle mlátit mladší. Když na to nemá, ať sedí doma a nedělá chytače. Za tohle musí následovat trestné střílení.“

Hoochová mu zastavila krvácení z nosu, zatímco se všichni hráči kromě Malcoma shromáždili na zmijozelské polovině. Oba týmy se držely co nejdále d sebe a probodávaly se pohledy. Trestného střílení se ujal Draco a s přehledem ho proměnil, čímž srovnal stav na 60:60. Harry znovu nasedl na koště a vrhl zarytý pohled na svého konkurenta, který mu svým postojem dával najevo, že svého zákroku vůbec nelituje a pokud si na něj bude vyskakovat, klidně ho zopakuje. Hra se znovu rozeběhla a oba chytači dál pátrali po zlatonce, která se samozřejmě během přerušení ztratila všem z očí. Drželi se tentokrát těsně u sebe, protože si uvědomovali, že jakékoli zaváhání by mohlo být osudné.
Tentokrát zahlédl zlatonku první Harry a hned se pustil za ní. Soupeřův chytač ho následoval s minimálním odstupem a využíval toho, že mu Harry proráží vzduch. Bohužel potlouky stále ovládal Havraspár, takže se oba dva teď řítily přímo proti Harrymu s cílem donutit ho uhnout a ztratit rozhodující metry. Harry skousl spodní ret a pokračoval v přímém letu za zlatonkou. Těsně před nárazem prvního potlouku se na koštěti přetočil vzhůru nohama, takže potlouk prosvištěl těsně nad ním a poté se rychle přetočil zpět, aby se vyhnul druhému potlouku. S tímto manévrem ale nepočítal soupeřův chytač, který neměl přes Harryho právě nejlepší výhled a první potlouk ho trefil přímo do hrudníku. Zapraskání žeber bylo slyšet až na tribunu, a on se začal řítit po spirále k zemi. Mohl ale hovořit o štěstí, protože se tím vyhnul druhému potlouku, který směřoval přímo na jeho hlavu. Hoochová opět přerušila hru, aby ho mohli ošetřit, čímž zabránila Harrymu v chycení zlatonky. Tribuny bouřily a Lee se je snažil překřičet.

„Neuvěřitelný moment. Potter to Philipovi vrátil i s úroky a šlo to i bez faulu. Tohle tedy muselo bolet. Je jen škoda, že hra byla přerušena, takže nemohl chytit zlatonku, za tento manévr by si to skutečně zasloužil. Jsem zvědavý, kam až tohle dojde. Zápas je naprosto vyrovnaný a bude záležet na chytačích. Jsme svědky nečekaně kvalitní hry a je jenom na škodu, že Zmijozel nepostavil tento tým i do prvního zápasu.“

Po ošetření se znovu rozehrávalo za stavu 120:110 pro Zmijozel. Chytači opět zaujali strategickou pozici nad středem hřiště. Na Philipovi bylo vidět, že se mu dýchá jen s obtížemi, ale nemínil se vzdát a spoléhal na to, že se tentokrát štěstí přikloní na jeho stranu. Harry se plně soustředil nahledání zlatonky, když tu se najednou jeho koště zbláznilo. Začalo vyhazovat a pak se rozletělo přímo proti konstrukci tribuny. Harry se snažil jeho let řídit, ale ono na jeho snahu vůbec nereagovalo. Náraz do tribuny byl hrozný. Harry cítil, bolest po celé levé straně. Bolel ho hrudník, zápěstí měl vyvrácené v nepřirozeném úhlu, a když chtěl pozvednout ruku, příšerná bolest v rameni mu to nedovolila. Koště pokračovalo dál ve svém šíleném tanci a otloukalo ho o tribunu. Koutkem oka zahlédl Snapea, jak povstal, zvedl ruce a začal pronášet nějaké zaříkání. Najednou se jeho koště začalo uklidňovat a on nad ním pomalu znovu získával kontrolu.

Jeho levá noha ale byla stále zamotaná do zeleného pruhu látky, který byl součástí výzdoby zmijozelské tribuny a nemohl ji uvolnit. Začal divoce kopat uvězněnou nohou, ale stále se jí nemohl zbavit. Najednou konečně povolila a za zvuku trhané látky se Harry konečně začal odpoutávat od nešťastné tribuny. Táhl sice za sebou několikametrový pruh jako ohromnou šálu, ale byl konečně volný. Najednou zpozoroval zlatavý záblesk mezi trámy tribuny a okamžitě se k němu vydal. Zlatonka se v poklidu vznášela na místě pod sedadly diváků a zdála být se snadnou kořistí. Harry po ní natáhl ruku, ale v okamžiku, kdy ji ucítil ve své dlani, se ten zpropadený pruh látky zachytil za vyčnívající hřebík a Harry se i se zlatonkou roztočili ve smrtelné spirále. Poslední, co si zapamatoval, byl masivní trám obtočený zelenou látkou, který se k němu ďábelskou rychlostí přibližoval.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one