face.jpg
Uvítám jakékoli vaše komentáře pod články. Pokud by měl někdo zájem probrat se mnou moje povídky podrobněji a nebojí se spoilerů o budoucím ději, rád mu odpovím na strnadz@seznam.cz
Některé povídky ze světa Harry Pottera, které jsem napsal pro potěchu svou i ostatních. Na postavy, děj i prostředí popsané v knihách J.K. Rowlingové si nečiním žádný nárok.
Něco o mě
Povídky na pokračování:
Jednorázovky:
Plánované povídky:

Jakou povídku bych měl rozjet jako další?

Konec Harry Pottera (49 | 13%)
Odkazy:
Ráno shromáždila Millicent všechny Zmijozelské prváky a zavedla je k učebně kouzelných formulí. Kromě pěti chlapců byly v prvním ročníku Zmijozelské koleje ještě dvě dívky: Pansy Parkinsonová, nevzhledné, podsadité děvče se zlým pohledem a Gabrielle de la Tours, tichá modrooká brunetka původem z Francie.

Hodinu měli společnou s Havraspárem. Když se rozesadili do lavic, představil se jim profesor Kratiknot, který tento předmět již čtvrtstoletí na Bradavické škole vyučoval. Popsal jim kouzlo Vingardium Leviosa pro levitaci předmětů a před každého z nich položil pírko, aby se ho pokusili levitovat. Mezi prvními, kdo se o kouzlo pokusil, byla dívka, co Harry poznal ve vlaku, Hermiona Grangeová. Soustředila se, máchla hůlkou a precizně vyslovila kouzelnou formuli. Její pírko se okamžitě vzneslo a vznášelo se nad stolem. Profesor udělil Havraspáru 5 bodů a pochválil ji za precizní předvedení kouzla. Dívka se celá rozzářila a hned začala poučovat své neúspěšné sousedy, co dělali špatně a proč jim kouzlo nevyšlo. Všichni se od ní začali odtahovat a Draco pronesl šeptem poznámku o nesnesitelných mudlovských šmejdkách. Ostatním se nedařilo, maximálně se pírka trochu pohla, ale žádné se již nevzneslo.

Harry si vybavil pasáže z učebnice, kterou si večer přečetl a soustředil se na své kouzlo. Představil si v duchu pírko, jak se vznáší ve vzduchu, uchopil hůlku a připravil se vyslovit formuli, když tu se najednou jeho pírko vzneslo a vznášelo asi metr nad stolkem. Naštěstí si nikdo nevšiml, že vlastně formuli ani nevyslovil. Když profesor zaregistroval další vznášející se pírko, udělil pět bodů ještě Zmijozelu. Harry byl naprosto vyvedený z míry, takto by to nemělo podle učebnice fungovat a tak jenom vykoktal.

„Jistě ... ehm, pane profesore ..., ehm já si, ... ehm ještě včera večer celou pasáž nastudoval v učebnici“.

„Vidíš, Pottere, ty budeš nakonec opravdu pro Zmijozel přínosem,“ poplácal ho Draco po rameni a věnoval se svému pírku, ze kterého ale přes veškerou snahu dostal jen několik záškubů, jak u epileptika v poslední fázi záchvatu. Zhnuseně se podíval na Harryho.

„Jak to u Merlina děláš, Pottere?“

Harry mu odpověděl, že se musí víc soustředit a dál pohyby své hůlky nadnášel své pírko ve vzduchu. Nikomu dalšímu se už na první pokus nepodařilo pírko zvednout. Po zbytek hodiny si všichni procvičovali kouzlo a ještě dvěma Havraspárským a Gabrielle se podařilo udržet pírka ve vzduchu, Dracovi se sice podařilo pírko zvednout, ale to ihned zase spadlo zpátky a pírka Crabba s Goylem se za celou hodinu pohnula pouze tehdy, když Crabbe kýchnul. Je ale pravda že tímto svým výkonem dokázal pohnout pírky u všech stolků v místnosti.

Harry ještě několikrát kouzlo zopakoval se stejným výsledkem, pírko se začalo zvedat ještě předtím, než vyslovil formuli a tak, aby nebyl nápadný vždy pírko je n trochu nadzdvihnul, vyslovil formuli a pírko zvedl nahoru a nechal ho poletovat po třídě. Hermiona se na něj dívala trochu podezřívavě a něco si pro sebe mumlala.

Když hodina skončila, čekali na před učebnou na prefekty, aby jim ukázali cestu k učebně lektvarů. Studenti tvořili na rozlehlé chodbě hloučky, ale našlo se i pár osamělých jedinců. Patřili k nim i Harry s Hermionou. Hermiona chvíli sbírala odvahu a pak přistoupila k Harrymu a zeptala se ho na věc, která ji celou hodinu trápila.

„Jak se ti povedlo to pírko zvednout, když jsi měl ve slově Vingardium přízvuk na špatné slabice? To přece není možné, v učebnici se píše, že pokud není formule správně vyslovena, k ničemu nemůže dojít?“

„Sám nevím, pírko se mi vždy začalo zvedat, už když jsem se soustředil na představu, že se vznáší. Bylo to tak nápadné?“ vychrlil ze sebe a pokračoval. „Také jsem si to celé studoval dopředu a nedává mi to smysl, Neříkej to prosím nikomu, už takhle asi budu terčem nechtěné pozornosti ostatních ... víš kvůli té jizvě a odhrnul si vlasy trochu z čela. Zkusím zajít za některým z profesorů a poradit se s ním.“

„Dobrá, ale s někým si o tom určitě promluv. Přečetla jsem si o tom, jak sesílat kouzla všechno co jsem sehnala u Krucánků a Kaňourů a nikde jsem se nedočetla, že by někdo sesílal kouzla takovým způsobem. Možná je to náhoda, ale stejně by ses to měl naučit pořádně tak, jak to má být. U jiných kouzel by to fungovat nemuselo a ty bys pak nevěděl co dál. A o ostatní si nedělej starosti, myslím, že pokud nekecáš a opravdu sis to studoval dopředu, byli jsme ve třídě asi jediní, kdo věděl, jak to kouzlo seslat, i když se to u tebe tak zvrtlo.“

Harrymu se ulevilo a zeptal se ještě, „vidím, že hodně čteš a studuješ, nechtěla bys mi s tím pomoct? Potřebuju někoho, kdo na mě dohlédne, jestli dělám všechno správně, i když to kouzlo třeba sešlu jiným způsobem? Navíc se ve své koleji nemám moc s kým učit, víš, moji spolužáci nejsou zrovna studijní typy,“ a stočil pohled na Crabba s Goylem, který se právě snažil, si hůlkou něco vyšťourat z nosu.

Hermiona se zahihňala, „to ti docela věřím. A s tím učením uvidíme, ráda se učím i dopředu, ale ostatní se mě normálně kvůli tomu straní a ještě občas zaslechnu poznámky o nesnesitelných šprtkách a podobně. Nikdy se se mnou nikdo neučil.“

Harry se usmál, chápal, jak se tahle holka asi cítila, když byla pořád osamocená a ještě se jí ostatní posmívali. Také si uvědomil, že jako dítě mudlovských rodičů má určitě velkou ctižádost dokázat všem, jak je dobrá. Zkrátka si uvědomil, že mají asi mnohem více společného, než se na první pohled zdá. Rozhodl se, že s ní zkusí kamarádit a že jí zkusí důvěřovat.

„Já se taky chci učit dopředu, víš, nikdy jsem neměl příležitost se učit. U strejdy s tetou, kde bydlím, jsem žádné knihy neměl a učení mi zavírali do skříně hned, jak jsem se vrátil ze školy. Když jsem přesto občas přinesl lepší známku než bratránek, měl jsem doma peklo. Chci jim dokázat, že taky něco umím.“

„Proboha, kde jsi to vyrůstal, to snad ani není možné!“ zajíkla se Hermiona.

Harry se trpce usmál, „někdy na vhodnějším místě a ve vhodnější dobu ti o mých příbuzných povím víc a uvidíš, co je možné a co ne, ale už pro nás jdou prefekti, aby nás odvedli na lektvary. Budeš studovat po vyučování v knihovně?“

Hermiona špitla jen „budu“ a odběhla, aby se připojila k havraspárskému prefektovi na cestu do sklepení, kde se nacházela učebna lektvarů.

Draco se přidal k Harrymu, „o čem sis povídal takovou dobu s tou mudlovskou šmejdkou?“

„Probírali jsme dnešní hodinu, gratuloval jsem jí, jak to kouzlo seslala.“

„Proboha, vždyť tys ho seslal taky, tak proč jí gratuluješ?“

„Podívej, Draco, ta holka seslala kouzlo naprosto perfektně, měla ho mnohem vypracovanější než já.“ Harry měl chuť Draca popíchnout za tu urážku Hermiony a proto ještě dodal. „Je vážně hodně chytrá a dobrá, určitě bude lepší mít jí na své straně. Mysli jako Zmijozel Draco,“ a pokračoval v chůzi.

Draco na chvíli ztuhl. Ten kluk, který byl vychován mudly a jeho rodina, jakkoli významná, vždy patřila k Nebelvírské straně, bude jeho, Draca Malfoye, potomka rodiny, jejichž posledních padesát generací prošlo Zmijozelem, poučovat, jak myslet jako Zmijozel! Vzteky se mu do jinak bledého obličeje nahrnula krev a pokračoval v chůzi.

Když dorazili do učebny lektvarů a usadili se k pracovním stolům, otevřely se dveře do kabinetu a objevil se jejich učitel Severus Snape. S nasupeným obličejem prudce přešel učebnu, až se jeho volný hábit rozevlál, otočil se k žákům a spustil svůj úvodní proslov:

„Lektvary jsou uměním přesnosti, logiky a preciznosti. Nepomůže vám žádné stupidní mávání hůlkou, ani pověst celebrity,“ a šlehl pohledem k místu, kde seděl Harry, “na druhou straně těch několik málo z vás, kterým byl dopřán talent pro toto umění, dokáže prostřednictvím kotlíku věci, které s hůlkou nezvládli ani nejlepší čarodějové. Naučíte se léčit, měnit podobu nebo obelstít smrt. Mějte ale na paměti, že neuznávám nic menšího než 100% nasazení a výkon. Kdo toho není schopen, nikdy nemůže tento předmět uspokojivě zvládnout.
V dnešní hodině se naučíte připravovat lektvar jménem Aeskulapova báze. Ví snad někdo, k čemu slouží?“

Hermionina ruka vylétla nahoru a dívka začala okamžitě odpovídat: „Aeskulapova báze slouží jako základ většiny základních léčivých lektvarů, sama nemá téměř žádné vlastní účinky, ale po přidání dalších ingrediencí přijme jejich vlastnosti, stabilizuje je a zesílí. Také neutralizuje většinu negativních účinků těchto přísad. Používá jako základ vyživovacích, posilovacích a léčivých lektvarů.“ vychrlila ze sebe bez jediného nadechnutí.

Snape se zamračil a ledovým hlasem pronesl, „nikdo vám nedal slovo, slečno Grangerová, strhávám Havraspáru pět bodů za vaši nekázeň a chtěl bych vás upozornit, že našprtáním se teorie na mě dojem rozhodně neuděláte.“ Hermiona zrudla a schovala hlavu do dlaní. Snape mezitím pokračoval, „protože slečna Grangerová již všechno řekla, dejte se do práce. Přísady jsou na polici a návod je na straně 14 vaší učebnice.“

Schválně studentům neřekl nic navíc. Chtěl si je otestovat, jak dokážou samostatně pracovat. Navíc pokud si nepřečtou nejdříve celý návod a budou postupovat větu za větou, dopustí se na dvou místech chyby, protože v následujícím bodu je důležitá vysvětlivka bodu předchozího. Procházel se mezi studenty a sledoval, jak se snaží.
Harry si celou recepturu přečetl již včera, ale než začal pracovat, ještě si ji jednou prošel. U police s přísadami byla stejně tlačenice. Nepřipadala mu nijak složitá, když musel u Dursleyů vařit, mnohé recepty v kuchařce byly daleko složitější, i když přísady nebyly tak nechutné. Vůbec mu nebylo lehko u žaludku, když si uvědomil, že druhý krok receptury je rozkrájení živých tlustočervů na drobné kousky. Došel si pro přísady a pustil se soustředěně do práce.

Severus Snape se mezitím na své obchůzce dostal až k němu a podíval se mu přes rameno. Byl šokován. Na pracovním stole byl dokonalý pořádek a Harry soustředěnými a naprosto přesnými pohyby právě drtil v třecí misce sušenou hadí hlavu. Ty pohyby mu někoho připomněly. Lily byla v jeho ročníku a mnohokrát s ní spolupracoval při jejich oblíbeném předmětu. Jejich pohyby a soustředěnost byly naprosto totožné. Zdvihla se v něm vlna emocí, na které se mnoho let snažil zapomenout. Cítil stále ozvěny žáru své lásky a obdivu k Lily Evansové (nikdy se nesmířil se jménem Potterová) a dolehla na něj znovu samota posledních let. Poté, co jeho Lily obloudil ten hnusák Potter, našel na chvíli útěchu u Antoinetty, krásné a chytré dívky, se kterou se seznámil během své roční stáže na čarodějnické fakultě pařížské Sorbonny, ale stín Lily byl příliš silný. Po návratu do Anglie se přidal k Voldemortovi, aby oplatil celému světu všechna svá příkoří, ale poté, co Pán zla obrátil svou pozornost proti Lilly, nemohl jen tak přihlížet a přidal se k hnutí odporu jako dvojitý agent, což jeho izolaci ještě více prohloubilo. Od té doby se situace spíš horšila, než lepšila a teď ten kluk pár pohyby vyvolá v jeho duši takový zmatek. Zavrtěl hlavou a pokračoval v obchůzce.

Na konci hodiny studenti odevzdávali své výtvory. Bohužel se naplnila jeho slova, že jen několik málo z nich je schopných alespoň uspokojivého výkonu. Použitelný lektvar vytvořili pouze Draco a William Goodstone z Havraspáru, Grangerová měla problém se po jeho poznámce soustředit, ale její lektvar byl velmi dobrý, pouze trošičku zakalený a k jeho překvapení se mu sešly dva perfektní lektvary. U Harryho to poté, co ho sledoval při práci, očekával, ale druhý perfektní lektvar z rukou Gabrielle de la Tours ho překvapil. Vzhlédl k ní a podíval se jí do očí. Na chvíli se zarazil, protože v jejích očích bylo něco povědomého, co ho zneklidnilo, ale opanoval se a vyhlásil výsledky:

„Výsledek vaší práce je přesně tak hanebný jak jsem se obával. Čeká vás ještě mnoho práce, než zvládnete lektvary alespoň na základní úrovni. Pánové Malfoy a Goodstone pokud na sobě trochu zapracují, by mohli něčeho dosáhnout, slečna Grangerová sice nemá vychování a je nesnesitelná šprtka, ale přípravu dnešního lektvaru rovněž zvládla a konečně pan Potter a slečna de la Tours si vedli výborně, jejich lektvar bych se nebál použít ani ve skutečné praxi, kdy na něm závisí něčí život. Oba získávají pro svou kolej po pěti bodech.“

Studenti se rozcházeli na pozdní oběd, ale Harry měl ještě něco na srdci. Schválně se opozdil při balení svých pomůcek, sebral odvahu a přistoupil k řediteli své koleje, „pane profesore, mohu s vámi něco probrat?“
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one